Rusové zabránili aby lotyšská ekonomika upadla do kómatu

Posted: 5. marec 2010 in ZSSR

LotyšskoRuské noviny Versija nabídly  pohled, podle něhož „ruská okupace“ Lotyšska zabránila tomu, aby lotyšská ekonomika upadla do kómatu. List svým pohledem mapuje dynamiku vývoje Lotyšska od roku 1918, kdy země získala nezávislost poté, co se oddělila od Ruska a zbavila se krátké německé okupace.

Versija podotýká, že Lotyši prý vždy byli závislí na mohutnějších sousedech. „Právě Němci tu postavili skoro všechna města (s výjimkou těch, která později postavili Rusové) a v obrovské míře ovlivnili jak ekonomiku, tak kulturu. Němci neboli „baroni z Ostsee“ stále zůstávali zdejšími pány i po začlenění lotyšského území do Ruského impéria (RI),“ píšou noviny a pokračují v historickém výkladu: „Ještě před sto lety patřilo v Livonské gubernii RI 54,3 % pozemků německým statkářům. Lotyšští a estonští rolníci tady vlastnili jen 34,8 % pozemků. V Kuronské gubernii byl tento poměr 40 % ku 37 %. Veškerá další půda byla majetkem státu nebo církve. V předrevolučních vydáních encyklopedie bratrů Granátů se lze dočíst, že rolníků s půdou (včetně pachtýřů) bylo v Kuronsku jen 175 tisíc, ale rolníků bez půdy byla většina – kolem 350 tisíc.”

V článku se dále připomíná, že nadvlády Němců se Lotyšsko zbavilo až po roce 1918, a konstatuje se, že vyhnání Němců, jejichž počet se během několika let snížil několikanásobně (ze 150 tisíc na 60 tisíc), negativně ovlivnilo rozvoj lotyšských měst. Ze začátku prý problémy nebylo vidět: v německých domech a bytech se zabydleli Lotyši. Výstavba nových domů a podniků však byla dle novin Versija příliš pomalá: počet městských obyvatel nedosáhl ani úrovně roku 1913 (37,7 % z celkového počtu obyvatel), ba se dokonce snížil – z 36,5 % v roce 1930 na 35 % v roce 1939.

Podle týdeníku Versija nezvládli Lotyši výstavbu nových podniků, ale ani nezabránili bankrotu již existujících továren: v roce 1938 byl počet tamních podniků o 4 % nižší než v roce 1913 a počet dělníků se snížil o 41 %. Zkrachovali takoví giganti jako světoznámá Rusko-baltská vagonka a závod na gumové výrobky Provodnik, jenž byl před revolucí druhým největším světovým výrobcem pneumatik). „Absence seriózních ekonomických vztahů se Sovětským svazem (ke konci 30. let minulého století jeho podíl na lotyšském obchodu klesl na pouhá 3 až 4 %) vedla k degradaci námořní dopravy, celková kapacita lodí využívajících lotyšské přístavy se v letech 1913 až 1938 snížila z 3,6 na 1,3 miliony tun,” píše list a dodává: „Blížící se konec lotyšské ekonomiky zastavila sovětská okupace. „Okupanti“ nejenže neodvezli ze země nic cenného, ale naopak investovali peníze do Lotyšska mnohem aktivněji než do vlastní ekonomiky. V letech 1946 až 1985 tu bylo postaveno nebo renovováno 216 velkých průmyslových podniků. Zmodernizováno bylo i zemědělství; lotyšští rybáři, kteří si před válkou mohli dovolit na svých chabých plavidlech odplout jen několik kilometrů od pobřeží, teď začali lovit ryby v Atlantickém oceánu, díky čemuž se úlovek mnohanásobně zvýšil.“

Versija pokračuje ve svém pohledu na historii: „Co se týče Rusy importované „špatné ekologie“, radíme lotyšským poslancům, aby si vzpomněli na to, že právě v době „ruské okupace“ zde byly zlikvidovány choroby zděděné z období „nezávislosti“ – obrna, záškrt, malárie, vzteklina. Počet nemocnic, škol, lázní a dalších sociálních zařízení se více než ztrojnásobil a počet míst v nich se zvýšil 30krát i více.”

Dnešní lotyšské statistiky musejí podle novin Versija přiznat, že od začátku 20. let až do konce 30. let v nezávislém Lotyšsku klesala porodnost, úmrtnost však zůstávala na stejné úrovni, zatímco v SSSR se v téže době díky zavedení všeobecného bezplatného zdravotnictví snížila úmrtnost 1,5 až 2krát). V současném Lotyšsku se podle novin historie prvního období nezávislosti opakuje: úmrtnost vzrostla a porodnost naopak klesla.

„Dohromady dostala lotyšská ekonomika v letech 1946 až 1989 finanční injekci v rozsahu 38 miliard sovětských rublů (v cenách z roku 1984). Dnes nezávislé Lotyšsko, jež nemá za zády sovětskou materiálovou základnu, investuje do hospodářství země jen 300–400 milionů dolarů rozpočtových prostředků ročně,” konstatuje ruský týdeník Versija a uzavírá: „Koncem 40. let se cena hlavních fondů Lotyšska rovnala přibližně 1 miliardě rublů; začátkem 90. let dosáhla hodnoty 29,9 miliard (ve srovnatelných cenách z roku 1973). Pokud ovšem spočítáme i návratné finanční prostředky a domácí majetek obyvatelstva, národní bohatství této bývalé svazové republiky se blížilo téměř 45 miliardám rublů.”

Zdroj: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s