Archive for the ‘ZSSR’ Category

Bolševici v začátku 20. století měli dvě vlastnosti společné s haličskými nacionalisty, kteří si říkali “Svidomí ukrajinci”: Jednak nenávist k ruskému národu, jednak snahu zničit Rusko. Silnou nenávist a velký strach z Ruska. Kromě toho, podporovala a řídila je tatáž síla, která usilovala o smrt carství – sionismus.

Počínaje r. 1914, jak “Svaz pro osvobození Ukrajiny”, který vedl D. Doncov, tak i soc-dem. strana vedená Leninem, měly společný zdroj financování – kaiserovo Německo. Společným byl i německý kurátor – Izrael Gelfand (Parvus), učitel a inspirátor Lva Trockého.

(viac…)

Od redakcie (zdroja): V poslednom čase sme si všetci zvykli plakať nad tým, ako Západ tvrdo ubližoval nevinnému Rusku – neskôr ZSSR.

Analýza uverejnená v nižšie publikovanom článku, nebude úplná, ak nepovieme tú skutočnosť, že mnohí naši vojvodovia navrhovali Stalinovi koncom vojny, pokračovať v bojoch až po La-Manche a „oslobodiť“ prakticky celú Európu, postaviť ju pod červenú zástavu.

Maršáli sa usmievali, Stalin váhal a naši západní „spojenci“ sa triasli len z toho, že sa Stalin dá presvedčiť a poruší svoj podpis z Jalty.

Sila a skúsenosti sovietskej armády si vtedy uvedomovali všetci. “Spojenci” sa snažili vymyslieť niečo pre túto príležitosť, “Ako …”, od udržania a neodzbrojenia nemeckých divízií, až vo vypracovanie  nových plánov ako reakciu na túto možnosť, alebo …

V skutočnosti, celá Európa a zaoceánske USA sa triasli od pomyslenia že … Reálny pomer síl bol viditeľne v ich neprospech.

No Stalin (žiaľ, alebo na šťastie?) ostal verný svojmu slovu a podpisu. Vojská Sovietskej armády zastali tam a tak, ako to bolo dohodnuté na Jalte.

Udalosti a fakty, posudzované v tomto materiály sa budú zdať nepravdepodobnými a nezmyselnými. Je im skutočne veľmi ťažko uveriť, asi tak, ako môže len ťažko uveriť normálny človek v možnosť zrady toho, koho on považoval za svojho spojenca, za svojho priateľa. No napriek tomu sa to stalo. Dlhý čas táto informácia sa držala v tajnosti a až teraz sa stala dostupnou. Bude sa jednať o pláne prekvapujúceho napadnutia Sovietskeho zväzu v lete 1945, rozpracovaného spojencami ZSSR, o pláne, realizácia ktorého bola zastavená, prakticky na poslednú chvíľu. (viac…)

Posledných 10 rokov politika ku ZSSR a jeho spojencom presvedčivo dokázala nami vzatý kurz na odstránenie jednej z najsilnejších mocnosti sveta a tiež najsilnejšieho vojenského bloku. Využijúc chybné kroky sovietskej diplomacie, nezvyčajnú sebadôveru Gorbačova a jeho prostredia vrátane tých, ktorí otvorene zaujali proamerickú pozíciu, sme dosiahli toho, čo sa chystal urobiť prezident Truman prostredníctvom atómovej bomby. Pravda, s jedným zásadným rozdielom, dostali sme surovinový prívesok, štát nezničený atómovým výbuchom, ktorý by nebolo ľahko vytvárať. (viac…)

LotyšskoRuské noviny Versija nabídly  pohled, podle něhož „ruská okupace“ Lotyšska zabránila tomu, aby lotyšská ekonomika upadla do kómatu. List svým pohledem mapuje dynamiku vývoje Lotyšska od roku 1918, kdy země získala nezávislost poté, co se oddělila od Ruska a zbavila se krátké německé okupace.

Versija podotýká, že Lotyši prý vždy byli závislí na mohutnějších sousedech. „Právě Němci tu postavili skoro všechna města (s výjimkou těch, která později postavili Rusové) a v obrovské míře ovlivnili jak ekonomiku, tak kulturu. Němci neboli „baroni z Ostsee“ stále zůstávali zdejšími pány i po začlenění lotyšského území do Ruského impéria (RI),“ píšou noviny a pokračují v historickém výkladu: „Ještě před sto lety patřilo v Livonské gubernii RI 54,3 % pozemků německým statkářům. Lotyšští a estonští rolníci tady vlastnili jen 34,8 % pozemků. V Kuronské gubernii byl tento poměr 40 % ku 37 %. Veškerá další půda byla majetkem státu nebo církve. V předrevolučních vydáních encyklopedie bratrů Granátů se lze dočíst, že rolníků s půdou (včetně pachtýřů) bylo v Kuronsku jen 175 tisíc, ale rolníků bez půdy byla většina – kolem 350 tisíc.” (viac…)